Get Adobe Flash player

Goli otok

 
 
Povzdechy
Bití
Kolona
 
Bití
 
Noha za nohou
Řeka lidí
 
Do kroku!
Přímo hleď!
Drž odstup!
 
Do řad!
Kolona
Zlá slova
Zlé plivání
Bití
Bití
Bití
 
Praskají kosti
Slévají kapky krve
Golí otok
Do holé strhnutí kůže
Holý člověk
https://i.ytimg.com/vi/WhSXb5KSfek/maxresdefault.jpg
Na té kamenné zemi
Na goljaku
Holý kámen
 
Lidskost svléknutá z nich
Člověk rozsypán v oblečení
Košil zmije za ním
Skořápka člověka
Včerejšek člověka leží
Zbytky lidskosti
Mozaika bolů
 
Obklopen bodavým drátem
Nahý Golý otok
Nahotu cedí
 
Honosné taláry
Hadry
Nahotu zastírají
Nemá žízní
Nemá hladu
Nemá smrti
Otázky nejsou
Nejsou
 
Mlč….snášej….trap se
Odpor….útrapám
Převýchova
 
Domněnky
Prohřešky
Deštěm začal podzim
Kamennou krajkou suché zdi
Úzké koleje každodennosti
 
Škrtič noci hltá
Ďábel rudý pekelný
Hladových očí roj
Portrétisti okenního rámu
Čas-prostor
Lidí smutná kolona
Bití
Bití
Bití
 
Hluchá doba
Vzatý člověk
Ulice
Barák
Byt
Domov
Ona/on/ono
 
Skladní díl
Mozaika krve
Ústa za převýchovu holou
Goli otok
 
Muzea živých lidí
 
Hnisavé rány
Vředy
Krvavé puchýře mydlí
Golootočkou holou hlínou
Tito
Tito
Tito
Kompartija
Křiky
Křiky
Křiky
Mrazení
 
Kůže praská
Krev leje
Výplach mozku
 
Člověk v člověku se ztrácí
S maršálem Titem “chorvatským synem“
???
Titův havaj
My budujeme Goli otok
Goli otok buduje nás
 
Ruce za záda ,bando!
Hlava dolů!
OZNA
Důstojník
Příjmení a jméno?
 
Vražda vlastního jména
Ztráta duše, pohřebiště ducha
 
Rozhádaní bratři
 
Zrada strany, národů
 
Vnitřnosti své zvracím
Kolony dělí bandu
 
Změněni všichni zbití
 
Všichni bijí druhé
Teplý zajíc*
 
Adekvátní bití
Kdo bije víc
Brzy jde ven
 
Zabíjejí tělo
Zbití jako pes
Člověk v člověku
Ztrácí vlastní jméno
Nastává banda
 
Zastaven dech
Zastaven čas
 
Hořký smích
Krvavý pláč
Zničující nenávist
Smrt na sousta
 
Černota
Světlost
Jednota mezi námi
 
Dvoumotorový*
Potopený hlavou
Do benzínového sudu
Naplněný vodou
Do utopení
Bezvědomí
 
Lámou lidi
Supi zvyklí na krev
Míšenci politiky*
 
Za nejtvrdší
Petrová díra
Patnáct krát deset
Proklatě hluboká
V díře jeden barák
V baráku elita
 
Stáří
Zápis pro zemi
Délka pobřežní čáry
 
Přízraky cesty obsadily
Zmije krotké bylinky
Strach „ dene“
Utíká slunce
Sud sud zla
 
Ostrov
Goli otok
Olivy
Seno
Tatinja
Mys Sajalo
Mys Blažna
Malý Goli
Mys Markonj
Špička hlava
Holota Golog ostrova
Výsečky z vynechaných celků
 
Jámy
sbírají zem
horké slunce
chycen v past kruhu slunce
trestanec s rukama za zády
nad výhonkem bylin
dělá stín
z dne na den dlouho ve stínu člověka
 
bylinka jde za sluncem
slunce hýbe člověkem
 
strom roste k nebi
lom kamenů
košatina prstů
kamenný tikají minuty
kámen-hodiny
orchestr cvrčka
 
cesty do žaláře
budují
brnění od krve a masa
socialistických otroků píseň
maršálův konctábor
 
svoboda žije
vrchy Velebita
naději zpívá
 
žíznivé oči
duchovní azyl
svoboda
učí žití
vězni
rámování líce
osamělosti
 
po délce koryta vzpomínky
dětství teče na dva decilitry vody
celý den
holý Goli ostrov
holootočki kamenné dotazníky
kamenný dotaz
?
 
Na češki preveo Nedžad Selimović
 

Nikola Šimić Tonin

Prvu nagradu osvojila je Sanja Pilić za priču Delete

 
 
U palači Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti u utorak 2. listopada održana je svečanost dodjele nagrada autorima najboljih priča u sklopu 52. natječaja za Kratku priču Večernjeg lista Ranko Marinković.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/hr/thumb/8/81/Sanja_Pili%C4%87.png/200px-Sanja_Pili%C4%87.png
Sanja Pilić
 
Prvu nagradu osvojila je Sanja Pilić za priču Delete, drugu nagradu Ivana Šojat za priču Vilinjska kosa, a treću nagradu akademik Luko Paljetak za priču Živci. Na 52. Večernjakov natječaj pristiglo je 749 kratkih priča, a žiri u kojem su bili akademik Milivoj Solar (predsjednik), akademik Krešimir Nemec, Milena Zajović, Seid Serdarević, Tomislav Sabljak i Denis Derk razmotrio je 52 priče koje su objavljene u Obzoru, subotnjem prilogu Večernjeg lista tijekom 2017. i 2018. Kratka priča Ranko Marinković postala je zaštitni znak Večernjeg lista otkako se od 1964. svake subote objavljuju prozni tekstovi poznatih i manje poznatih autora. Predsjednik Hrvatske akademije znanosti i umjetnosti akademik Zvonko Kusić istaknuo je značaj Kratke priče Večernjeg lista, kazavši da se radi o fenomenu na koji Hrvatska može biti ponosna. „Kratka priča je žanr u književnostu koji je bio zanemaren, a ovaj natječaj joj je otvorio vrata“, rekao je akademik Kusić, podsjetivši da su mnogi dosadašnji dobitnici nagrada bili početnici te da im je nagrada bila odskočna daska. „Živimo u kulturi estrade i spektakla u kojoj dolazi do pada estetskih i etičkih vrijednosti, a Kratka priča je dokaz da ono što je vrijedno ipak preživljava“, dodao je akademik Kusić.
 
Podsjetio je da je BBC svoj natječaj za kratku priču pokrenuio tek 2005., a britanski dnevni list Sunday Times 2009. Govoreći o povezanosti Hrvatske akademije s Kratkom pričom, spomenuo je da je od početka natječaja njegov selektor član suradnik HAZU dr. sc. Tomislav Sabljak, a da su među autorima objavljenih kratkih priča bili i mnogi akademici koji se nisu bojali ući u konkurenciju s mlađim piscima. Prvi predsjednik žirija bio je akademik Vlatko Pavletić, tu je dužnost čak 15 godina obnašao akademik Ranko Marinković po kojem nagrada nosi ime, a danas je predsjednik žirija akademik Milivoj Solar.
 
Glavni urednik Večernjeg lista Dražen Klarić kazao je da je Kratka priča postala brend i znak da ima nade za hrvatsko društvo te poručio da Večernji list želi promicati pisanu riječ, pisanje i čitanje, dok je dr. sc. Tomislav Sabljak spomenuo da kod mladih generacija neprestano opada razina pismenosti.
Zahvalivši se na nagradi, Sanja Pilić je kazala da se od 1978. do danas gotovo svake godine prijavljivala na natječaj i već osvojila dvije nagrade, dok je Ivana Šojat istaknula važnost kulture, jezika i pisane riječi. Akademik Paljetak je kazao da život priča najljepše priče i poručio mladim piscima da svoje priče trebaju čitati kao da nisu njihove.
 

Marijan Lipovac

            Ako spreman nisi

 
 
                Ne prilazi slovu
                U namjeri zloj,
                Već daj srca zovu
                Nek da pečat svoj.
http://croatia.org/crown/content_images/2012/josip_hanjs/skupstina_zg_hrv_grb_kraljevec1300.jpg
                Kad se javi istom
                U ljepoti svoj
                Srcem napisano
                I namjerom čistom,
 
                Ti mu se zadivi
                Što plod je razuma
                I što s tobom živi.
 
                Nemoj slovu prići
                Ako spreman nisi
                S njim kroz život ići!
 

Malkica Dugeč, 15. 8. 2018.

Nepotrošivi motiv mora

 
 
Slikar Ivo Kajzer, suvremeni je hrvatski likovni umjetnik, temperamentan, mediteranskog karaktera, sklon koloru, harmoniziranim elementima koji čine njegove slike, autor kontinuiranog slikanja i neprestanog suočavanja s nepotrošivim motivom mora, u zajedničkom okruženju čovjeka i prirode.
http://www.politikaplus.com/img/s/810x500/upload/images/gallery/S/SLIKA%20IVO%20KAJZER%201.jpg
Kajzer je dio svog kompleksnog opusa posvetio reklo bi se, nevažnoj stvari, ovalnom okruglom, glatkom, šarenom, prošaranog žilicama ili posve istobojnog, velikom,malom, lijepom, čudnom kamenu, oblutku ili valutku ili valutici (prema Rječniku hrvatskoga jezika Vladimira Anića, kamen koji je voda valjanjem zaoblila).
 
Stotine ovala ispunjaju donji dio slike  plićaka,  nagurano, nagužvano ili blago položeno sivkasto plavkasto kamenje raznovrsnih ovalnih oblika i dimenzija iza kojih se ljuljuška prozirni, pa sve plaviji sloj već velike dubine, preko koga dolazimo nakon kopna do izravnog kontakta s morem i ulazimo u njegov volumen, otirući sa sebe sve nepotrebno, lažno, ostajemo samo mi s golim tijelom usred mora, očišćeni, blagoslovljeni vječnom vodom mora. Ti ovali imaju metafizički značaj, oni su sveta staza  hrama, preko kojih se čovjek klanja božanskom moru jer od njih okruglih i suhih oblutaka počinje more, ponekad ih dodirnu najhrabriji valovi i donose svježinu, da bi opet trpjeli vrelinu, sanjajući o moru, o neprozirnim i dragim dubinama.
http://metro-portal.hr/img/repository/2018/09/web_image/ivo_kajzer.jpg
Kajzer varira mnogobrojne kompozicije s oblutcima i nazirućim morem , ponekad se služeći i stvarnim motivim negdje sa sjevernog Jadrana, nastojeći ukomponiranosti raznovrsnost kamenih formi u taj suho mokri sloj, koji razdijeljuje more od kopna i kopno od mora. Kada bi uvećali pojedine segmente ovih Kajzerovih slika, posebno detalje s oblutcima, dobili bi vrlo zanimljive nefigurativne kompozicije, vrlo ekspresivne.
 
Privlačan je i nesvakidašnji, duguljasti, vodoravni format, s motivom, mirnog i praznog, tihog mora, tek rijetki valići razbijaju monotoniju, čudesnu tišinu, sklad. Kajzerove slike donose ponajprije umirujući ugođaj, gotovo posve nečujan, fin i otmjen prostor posvemašnje tišine. Cijeli je opus Ive Kajzera posvećen motivima mora, izveden je u hiperrealističkoj maniri, klasičnog štafelajnog slikarstva, kvalitetno i vrlo emotivno.

 

Miroslav Pelikan

Anketa

Tko će pobijediti u sukobu između Plenkovića i Brkića?

Utorak, 16/10/2018

Tko je Online?

Trenutačno aktivnih gostiju: 919 gostiju i nema članova online

 

AIPK Trgovine d.o.o.

 

Registar Branitelja

 

Udruga Zavjet

 

 

Grawe osiguranje

 

 

 

Veliko srce malom srcu

 

Facebook

 

 

Optika Kraljević